Blog - Rozhovor s Dr. Robertem Schleipem

Na jaře letošního roku si přišli na své specialisté, kteří se ve své praxi věnují fasciím. Do Prahy totiž v rámci školení FASCIAL FITNESS INTRODUCTION COURSE zavítala ikona současného výzkumu pojivových tkání Robert Schleip. Německý vědec, badatel a tvůrce konceptu Fascial Fitness. Ten a jeho čtyři principy byly také hlavní náplní tohoto dvoudenního setkání.

Fyzioterapeuti, rolfeři, jogíni a trenéři se dozvěděli řadu novinek z fasciálního tréninku. Je to v současnosti populární trend, který nabývá na významu. Jak u profesionálních sportovců, tak i u normální populace. "Do cvičení, tréninku, jógy a pilates je možné začlenit určité prvky, které jsou více zaměřeny na kolagenovou pojivovou tkáň," říká Schleip v rozhovoru, který ochotně poskytl organizátorovi Ondřeji Lungovi. Především v tolik palčivé otázce, která trápí čím dál více lidí - problémy se zády. "Například při získávání vyšší stability zad a prevenci jejich zranění jsme se dříve zaměřovali především na zádové svaly. Nyní se však dozvídáme, že za vysokým procentem bolesti zad pravděpodobně stojí mikro zranění nebo jiné symptomy přetížení fascií bederní oblasti," přidává své postřehy jinak charismatický vědec.

A na co se jeho tým na univerzitě v Ulmu nyní zaměřuje? "Momentálně se snažíme přijít na to, proč fascie ovlivňuje psychický stres. V případě jedinců, kteří jsou vystaveni vyššímu stresu, často dochází k poškození tkáně. Týká se to nejen svalů, ale právě také fascií a těmto spojitostem chceme porozumět."

Robert Schleip byl v Praze velice spokojený, pochvaloval si zpětnou vazbu a informovanost posluchačů a přijal proto pozvání i na příští rok. V březnu 2017 je tu opět s víkendovým workshopem FASCIE JAKO SMYSLOVÝ ORGÁN. 

Samotný rozhovor :

ONDŘEJ LUNGA: Dobrý den Roberte, mám na vás několik otázek. Mohl byste nám vysvětlit, co je Fascial Fitness?

ROBERT SCHLEIP: Do cvičení, tréninku, jógy a pilates je možné začlenit určité prvky, které jsou více zaměřeny na kolagenovou pojivovou tkáň, které říkáme fascie a až poté na svaly a kardiovaskulární systém.

OL: Můžete nám o těchto prvcích říct něco víc? Co vlastně při Fascial Fitness děláme?

RS: Jedním z nich jsou pohyby, zaměřené řekněme na zpětnou elasticitu. Pokud například skáčete přes švihadlo, je tento pohyb velmi prospěšný, pokud ho provádíte správně, pro Achillovy šlachy a to dokonce více, než pro lýtkové svaly. Hodně se tedy zaměřujeme na elasticitu, poskoky. Na tyto pohyby nahlížíme jako na způsob zvýšení elasticity, jinými slovy úložné kapacity fasciální tkáně, která zároveň získá vyšší odolnost, takže je poté schopna odolat větší zátěži, aniž by došlo k jejímu natržení. Takový je tedy první z prvků.

OL: Existuje takových prvků víc?

RS: Ano, ptáte se správně, protože to samozřejmě víte sám. Dalším prvkem je více kloubový strečink. Pokud se podíváme na strečink, můžete protáhnout jeden sval, ale je možné ho provádět také v dlouhých řetězcích. Pokud se tedy při strečinku zaměřujete více na fasciální obal, než na svaly, provádíte strečink s mnoha změnami směrů a úhlů. Ne jedním směrem, ale s mnoha variacemi, to je pro fascie mnohem prospěšnější. To je druhý prvek.

OL: Poté máme ještě dva další prvky, je to tak?

RS: Ano a o třetím z nich byste měl spíše mluvit sám, jde o použití pěnových válečků a dalších pomůcek, které používáme za účelem něčeho, čemu říkáme myofasciální uvolnění nebo sebe uvolnění. Soustředíme váhu našeho těla na tyto pomůcky, které velmi dobře znáte, a provádíme pohyby za účelem odstranění staré vody z tkáně. Dochází tak k její obnově. Tohle je jeden způsob, jak válečky využít.

OL: A co čtvrtý prvek Fascial Fitness?

RS: V případě posledního prvku nejde o nic nového, ale rozhodli jsme se, že je také potřeba ho začlenit a jde o zlepšení propriocepce. To znamená, že díky fasciím dokážeme naše tělo lépe a přesněji vnímat. Proto se učíme od dětí a mnohých pohybových terapií, snažíme se naše tělo objevovat a porozumět mu z perspektivy řekněme přátelského pozorovatele. Jak jsme se dozvěděli před několika lety, tělo nevnímáme pouze pomocí kloubních receptorů, které jsou uloženy hluboko v kloubním pouzdře, nejen kůží ani svalovými vřeteny, ale zejména pomocí našeho fasciálního obalu.

OL: Zní to velmi zajímavě. Jak může fasciální výzkum pomoci lidem při jejich každodenních aktivitách, nebo třeba ve výkonově zaměřeném tréninku?

RS: Pro sportovce je to také prospěšné. S postupem let jsme se dozvěděli, že většinu akcelerační rychlosti skoku zajišťují šlachy. Pokud tedy chcete skákat výše, měli byste se o fasciální výzkum zajímat a zaměřit se nejen na to, jak posílit vaše svaly a zrychlit jejich stahy. Představte si pružinu jako sval, při jeho aktivaci je Achillova šlacha tím, co zajišťuje skutečnou akceleraci, takže je třeba se ptát, jak zvýšit elastickou kapacitu šlach. Taková je tedy možnost využití fasciálního výzkumu pro sportovce.

OL: Řekl byste, že je fasciální výzkum využívám v rámci sportovního výkonu stále více?

RS: Ano, zejména u vrcholových sportovců. V minulosti již programy zaměřené na fascie využívali a nyní je již využívají s přesnějším zaměřením.

OL: Jak lze poznatky fasciálního výzkumu využít v běžném životě?

RS: Například při získávání vyšší stability zad a prevenci jejich zranění jsme se dříve zaměřovali především na zádové svaly. Nyní se však dozvídáme, že za vysokým procentem bolesti zad pravděpodobně stojí mikro zranění nebo jiné symptomy přetížení fascií bederní oblasti. Nyní tedy do běžných cvičení pro posílení zad a prevenci problémů začleňujeme také poskoky. Naši rodiče tohle dělali při tanci, ale nepřemýšleli o tom tímto způsobem. Proto tedy do těchto cvičení začleňujeme poskoky, strečink s mnoha změnami úhlů atd., a také vaše fantastické pěnové válečky.

OL: Můžeme tedy říci, že fasciální výzkum obecně poskytuje lidem informace, jak se lépe pohybovat.

RS: Ano. Je to spojeno také s elegancí. Chozením do posilovny a získáváním svalové hmoty sice můžete dodat vašim pohybům určitou lehkost, ale nebude to příliš výrazné. Pokud se však naučíte tělo lépe vnímat a dostanete do fascií více pružnosti, bude to mít také tento estetický účinek.

OL: Poslední otázka. Máte momentálně něco, na co byste se chtěl v rámci výzkumu nyní zaměřit a získat tak více informací pro veřejnost?

RS: Momentálně se na Univerzitě v Ulmu snažíme přijít na to, proč fascie ovlivňuje psychický stres. V případě jedinců, kteří jsou vystaveni vyššímu stresu, často dochází k poškození tkáně. Týká se to nejen svalů, ale právě také fascií a těmto spojitostem chceme porozumět. Může to být kyselostí nebo třeba jistými cytokiny, které se nahromadí v těle. Pokud tomuhle porozumíte a víte, že před sebou máte psychicky náročné období, např. zkoušky nebo cokoli jiného, zajímá nás, jak je možné v rámci tohoto období upravit cvičení nebo stravování tak, aby v těle nedocházelo k takovému zkracování. Tohle je jeden ze směrů našeho aktuálního výzkumu.

OL: Napadá mě ještě jedna otázka. Mohou být fascie ovlivněny stravou? Existují zde nějaká spojení?

RS: Nepochybně. Pokud jíte prozánětlivou stravu, je to pro tělo velmi špatné. Taková strava totiž podporuje vznik fibróz, díky kterým tkáň získává přílišnou hustou a tuhost.

OL: Myslíte, že je možné, že například za tři roky bude všechno jinak?

RS: Určitě se může stát, že cokoli z toho, co jsem vám dneska řekl, budu muset za tři roky přehodnotit a poupravit. Možná budeme záměrné po tři dny jíst prozánětlivou stravu, poté nebudeme jíst dva dny vůbec nebo se třeba 20 minut věnovat józe, za účelem získání požadovaných účinků. To momentálně nevíme, jde pouze o nejlepší odhady na základě informací, které díky výzkumu v současnosti máme.